Phaedra Classics 2016
CD nahrávka, realizovaná v mezinárodní spolupráci a podpořená finančně Ministerstvem kultury Slovenské republiky, přináší podle mého soudu výrazný příspěvek k poznání osobnosti a tvorby tohoto slovenského skladatele. S výjimkou posledního čísla obsahuje totiž vesměs díla duchovní, komponovaná na latinské a/nebo německé texty. V minulosti býval J. L. Bella řazen k zakladatelským osobnostem slovenské národní hudby, ale nikdy se přitom příliš nemluvilo o tom, že největší část jeho skladatelského odkazu spadá právě do sféry duchovní hudby. Nynější nahrávka tudíž obohacuje naše poznání a dotváří náš obraz skladatelovy osobnosti právě v tomto mimořádně důležitém aspektu.
Všechny duchovní kompozice, jež jsou na nahrávce zařazeny, spojuje obsazení pro sólové hlasy resp. sólové hlasy a sbor s doprovodem orchestru. Jedná se tedy o „figurální hudbu“, která v daném případě evokuje zdá se spíše koncertní než chrámové prostředí. Z děl na latinské texty je to především Festmesse/Slavnostní mše in Es pro sóla, smíšený sbor a orchestr z roku 1880, představující poslední Bellovu kompozici na katolický liturgický text. Mše, jež se ve svém vnějším formálním rozvržení a způsobu zhudebnění jednotlivých oddílů textu zřetelně opírá o tradiční postupy, je na nahrávce doplněna o krátké, zřejmě ranější offertorium Deus meus, ad te luce vigilo na žalmový text (Ž 63, 2,5) pro sólový soprán a orchestr.
Skladby na německé texty vznikly vesměs po roce 1881, kdy Ján Levoslav Bella, původně katolický kněz, konvertoval k protestantismu, přesídlil do transylvánského města Hermannstadt (nyní Sibiu v Rumunsku) a působil pak řadu let mezi jeho převážně německy hovořícími obyvateli luterského vyznání. Díla prezentovaná na nahrávce lze sice dle mého soudu eventuálně provést v rámci luterské bohoslužby, nejde však o texty liturgické. Jedná se nejprve o dvě vánoční árie či malé kantáty pro sólový hlas a orchestr, Heil’ge Nacht pro bas a orchestr na text Roberta Prutze (1816–1872) a Bergglocke. Weihnacht auf dem Friedhof pro soprán a orchestr na text Michaela Alberta (1836–1892). Následuje pětidílná kantáta pro soprán, bas, sbor a orchestr Lobet den Herrn, alle Heiden z roku 1884 – název byl zvolen podle úvodního verše prvního dílu –, kombinující úryvky z žalmových textů a z textu Izaiášova proroctví.
Všechny zmíněné skladby podle mého soudu dokládají, že jejich autor dokázal na konci 19. století s jistotou a zároveň s vnitřní vroucností přesvědčivě vyjádřit vokálními prostředky smysl a obsah zpívaného textu. Orchestrální doprovod toto vyznění účinně podporuje, přičemž těží mimo jiné z příležitostného sólového uplatnění dřevěných dechových nástrojů.
Jako dodatek ke kompozicím na duchovní texty byla na závěr zařazena asi desetiminutová Koncertná skladba v uhorskom štýle/Konzertstück im ungarischen Stile pro symfonický orchestr z roku 1893, jež se vyznačuje většinou atributů, které si obvykle – povrchně – spojujeme s pojmem „uherský styl“ nebo „uherský tón“ a známe například z tvorby Johannese Brahmse, Franze Liszta a dalších skladatelů 19. století. Zároveň se v ní, zdá se mi, přece jenom projevily určité meze Bellova kompozičního talentu i jeho profesionálního školení, především pokud jde o celkové rozvržení a řešení formy velké symfonické věty.
Z hlediska interpretační kvality této nahrávky nemám naprosto žádné námitky nebo výhrady. Všichni interpreti přistoupili ke svému úkolu plně kvalifikovaně a profesionálně, a zdá se, že i se zaujetím. Celkově tedy mohu s radostí a s potěšením konstatovat, že tato nahrávka představuje nejenom co do názvu, ale i co do výběru děl a jejich realizace skutečnou poctu Jánu Levoslavu Bellovi a důstojnou připomínku jeho někdejšího významu pro hudební a duchovní kulturu Slovenska.
Tento materiál je chránený autorským zákonom a jeho šírenenie bez súhlasu redakcie alebo autora je zakázané.