Logo HŽ

A Tribute to Ján Levoslav Bella (1843–1936)

E. Šušková, L. Hilscherová, J. Hollý, T. Šelc, Český filharmonický sbor Brno, P. Fiala, Janáčkova filharmonie Ostrava, D. Porcelijn

Phaedra Classics 2016

CD nahrávka, realizovaná v mezinárodní spolupráci a podpořená finančně Ministerstvem kultury Slovenské republiky, přináší podle mého soudu výrazný příspěvek k poznání osobnosti a tvorby tohoto slovenského skladatele. S výjimkou posledního čísla obsahuje totiž vesměs díla duchovní, komponovaná na latinské a/nebo německé texty. V minulosti býval J. L. Bella řazen k zakladatelským osobnostem slovenské národní hudby, ale nikdy se přitom příliš nemluvilo o tom, že největší část jeho skladatelského odkazu spadá právě do sféry duchovní hudby. Nynější nahrávka tudíž obohacuje naše poznání a dotváří náš obraz skladatelovy osobnosti právě v tomto mimořádně důležitém aspektu.

Všechny duchovní kompozice, jež jsou na nahrávce zařazeny, spojuje obsazení pro sólové hlasy resp. sólové hlasy a sbor s doprovodem orchestru. Jedná se tedy o „figurální hudbu“, která v daném případě evokuje zdá se spíše koncertní než chrámové prostředí. Z děl na latinské texty je to především Festmesse/Slavnostní mše in Es pro sóla, smíšený sbor a orchestr z roku 1880, představující poslední Bellovu kompozici na katolický liturgický text. Mše, jež se ve svém vnějším formálním rozvržení a způsobu zhudebnění jednotlivých oddílů textu zřetelně opírá o tradiční postupy, je na nahrávce doplněna o krátké, zřejmě ranější offertorium Deus meus, ad te luce vigilo na žalmový text (Ž 63, 2,5) pro sólový soprán a orchestr.

Skladby na německé texty vznikly vesměs po roce 1881, kdy Ján Levoslav Bella, původně katolický kněz, konvertoval k protestantismu, přesídlil do transylvánského města Hermannstadt (nyní Sibiu v Rumunsku) a působil pak řadu let mezi jeho převážně německy hovořícími obyvateli luterského vyznání. Díla prezentovaná na nahrávce lze sice dle mého soudu eventuálně provést v rámci luterské bohoslužby, nejde však o texty liturgické. Jedná se nejprve o dvě vánoční árie či malé kantáty pro sólový hlas a orchestr, Heil’ge Nacht pro bas a orchestr na text Roberta Prutze (1816–1872) a Bergglocke. Weihnacht auf dem Friedhof pro soprán a orchestr na text Michaela Alberta (1836–1892). Následuje pětidílná kantáta pro soprán, bas, sbor a orchestr Lobet den Herrn, alle Heiden z roku 1884 – název byl zvolen podle úvodního verše prvního dílu –, kombinující úryvky z žalmových textů a z textu Izaiášova proroctví.

Všechny zmíněné skladby podle mého soudu dokládají, že jejich autor dokázal na konci 19. století s jistotou a zároveň s vnitřní vroucností přesvědčivě vyjádřit vokálními prostředky smysl a obsah zpívaného textu. Orchestrální doprovod toto vyznění účinně podporuje, přičemž těží mimo jiné z příležitostného sólového uplatnění dřevěných dechových nástrojů.

Jako dodatek ke kompozicím na duchovní texty byla na závěr zařazena asi desetiminutová Koncertná skladba v uhorskom štýle/Konzertstück im ungarischen Stile pro symfonický orchestr z roku 1893, jež se vyznačuje většinou atributů, které si obvykle – povrchně – spojujeme s pojmem „uherský styl“ nebo „uherský tón“ a známe například z tvorby Johannese Brahmse, Franze Liszta a dalších skladatelů 19. století. Zároveň se v ní, zdá se mi, přece jenom projevily určité meze Bellova kompozičního talentu i jeho profesionálního školení, především pokud jde o celkové rozvržení a řešení formy velké symfonické věty.

Z hlediska interpretační kvality této nahrávky nemám naprosto žádné námitky nebo výhrady. Všichni interpreti přistoupili ke svému úkolu plně kvalifikovaně a profesionálně, a zdá se, že i se zaujetím. Celkově tedy mohu s radostí a s potěšením konstatovat, že tato nahrávka představuje nejenom co do názvu, ale i co do výběru děl a jejich realizace skutečnou poctu Jánu Levoslavu Bellovi a důstojnou připomínku jeho někdejšího významu pro hudební a duchovní kulturu Slovenska.




Aktualizované: 20. 02. 2017