Skladateľ Roman Berger v auguste tohoto roka oslávil deväťdesiatku. Na koncertoch domácich telies, ktoré sa stihli uskutočniť medzi dvoma vlnami pandémie, zazneli jeho prevažne komorné diela. No na Bergera nezabudli ani priatelia v blízkom zahraničí. Prinášame príspevok Jaroslava Šťastného z Polytematickej konferencie usporiadanej v polovici novembra pod záštitou Masarykovej univerzity v Brne, pôvodne nazvaný Skladatel Roman Berger.
Svůj příspěvek jsem nazval prostě Skladatel Roman Berger. V jeho případě se totiž jedná o poměrně specifické pojetí profese hudebního skladatele, které přesahuje široce zažitou představu odborníka na produkci určitého velmi specializovaného druhu zboží, tedy hudebních skladeb. Pro Romana Bergera hudba nikdy nebyla nějakou samostatnou entitou, odloučenou od ostatního světa a řídící se výhradně vlastními zákony. Přitom názor o jakési „výlučnosti“ až „nadbytečnosti“ hudby je stále velmi rozšířen. Ačkoliv byl původně formulován marxistickou teorií, která hudbu spolu s ostatními uměnami odsunula do tzv. „nadstavby“, je kupodivu bez nejmenších rozpaků přijímán i nejtvrdšími zastánci pravicové politiky a tržního kapitalismu: v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními definovala komise EU hudbu jako pouhou „volnočasovou aktivitu“ a její provozování je v současnosti odklizeno na internet.
Roman Berger však bere hudbu vážně. V jednom ze svých textů říká:
Akademik Charvát napísal pred niekoľkými rokmi, že „biológia sa dostáva na územie, ktoré bolo vyhradené pre filozofov a teológov. U človeka už neštudujeme iba metabolizmus, vplyv hormónov, imunitu atď. Ani len stres, adaptáciu, evolúciu. Chceme do biológie zahrnúť aj emócie, radosti, smútky, umeleckú tvorivosť, etiku, kult, ľudskú hravosť. Zatial to veľmi nevieme. Ale pre človeka sú tieto zložky rovnako dôležité ako kalórie.“
To je silné slovo! Umelecká tvorivosť zrazu taká dôležitá ako kalórie? Potom je hudba vážna vec!?
Hudba je velmi vážná věc. Bezpochyby její provozování má velký význam pro mentální hygienu. Dokáže usměrňovat emoce, sublimuje životní zkušenosti, učí nás soustředění. Roman Berger se po celý svůj život snaží upozornit na to, že hudba není jen „hudba“, že její působení podstatně ovlivňuje naše životy. Že na nás záleží, jak k ní budeme přistupovat a co z ní budeme mít.
V roce 2008 jsem napsal článek Roman Berger a jeho vize hudební výchovy, kterým jsem chtěl připomenout jeho 78. narozeniny. Kromě té první věty, která je už zastaralá (Romanu Bergerovi bylo letos 90), se domnívám, že tento text je stále aktuální. Je poměrně krátký, proto si jej dovolím zde na úvod ocitovat:
Roman Berger a jeho vize hudební výchovy
9. srpna oslavil 78. narozeniny slovenský skladatel polského původu Roman Berger. „Oslava“ byla více než tichá – skladatelé vážné hudby nemají publicitu sportovců ani jiných celebrit a celebritiček. Pro mne je Roman Berger jednou z nejvýznačnějších osobností této doby. Nepatří sice k nejznámějším jménům (ostatně kdo je v tomto oboru doopravdy slavný?) ani k nejhranějším autorům (na uvádění skladeb mají vliv nejrůznější faktory, jen zřídka vyloženě umělecké) a ani se nehonosí závratným počtem skladeb (jiným podle mustru to jde pěkně od ruky…). Roman Berger je hudebním myslitelem – a to už není zrovna běžné! Je intelektuál využívající svého rozhledu, aby společnost upozorňoval na nebezpečí, jež z jiných pozic nejsou vidět, nebo jsou přehlížena.
Nebudu se zde zabývat jeho skladatelským dílem, ani dramatickými životními osudy. Chtěl bych se pro tuto příležitost zastavit u jednoho pozapomenutého textu, který napsal v roce 1979 jako úvod k pojednání o logických základech harmonie. Tento úvod byl (na rozdíl od pojednání samého) samostatně publikován – s doplňkem přidaným o čtyři roky později – jako Esej a Postscriptum o hudobnej výchove ve sborníku muzikologických studií Musica viva II (OPUS, Bratislava, 1983). Přestože jde o text téměř třicet let starý, jeho aktuálnost se za tu dobu spíše zvýšila.
Hudební výchova patří tradičně k nejopovrhovanějším školním předmětům. Představa kantora s houslemi, který svým svěřencům vštěpuje lásku k hudbě a každou hodinu zahajuje zpěvem národních písní, patří...
... pokračovanie článku v čísle 12/2020. Teraz aj v PDF tu.
Tento materiál je chránený autorským zákonom a jeho šírenenie bez súhlasu redakcie alebo autora je zakázané.